Sympaťák & 3. Muž roku 2015 Jan Vurm otevřeně o ženách! Je stále nezadaný?

V létě jsme vám představovali žhavého kandidáta na letošního Muže roku Jana Vurma. Uběhly dva měsíce od této chvíle a my konečně máme tajenku rozluštěnou! Honza sice titul Muž roku 2015 nezískal, umístil se však na krásném 3. místě a ke všemu se může pyšnit také oceněním Sympaťák roku 2015! Jaké další ovoce mu tato soutěž přinesla? Změnil se od té doby jeho status „single“ na „zadaný“? To vše a mnohem víc vám přinášíme v tomto exkluzivním rozhovoru!

Jan Vurm otevřeně o svém úspěchu v Muži roku 2015

Ahoj Honzo, pověz mi, jak se máš? Co je u Tebe nového? 🙂

Jsem nově ostříhaný, konečně už ze mě není tak velký čert, ale pořád tam něco z toho bude. (smích) No jinak je po soutěži, po které bylo hodně večírků a slavení. Ještě nás čeká večírek 26. září v Poděbradech, kam přijede také první Jakub Kraus a druhý Tomáš Martinka… Nebo my s oblibou říkáme „první a skoro první“. (smích)

Jaké akce jste již společně navštívili?

Byli jsme spolu v Českých Budějovicích na akci Vltava žije a potom jsme spolu měli dámské jízdy ve Foru v Ústí nad Labem a ve Futuru v Hradci Králové. To jsou asi tak zatím největší milníky, které potkaly nás finalisty TOP 3ky.

Ty ses umístil nakonec třetí, což jsi tady již nakousl. Upřímně – čekal jsi to, nebo to pro Tebe bylo velké překvapení?

Já bych řekl, že tím, že jsem měl za sebou ze soustředění zisk Sympaťáka roku, tak jsem šel do toho finále trochu s lehčí hlavou než zbytek kluků, protože jsem měl už zaručenou jednu zahraniční soutěž Mister United Continents, která by pravděpodobně měla proběhnout v květnu příštího roku. Ale určitě tam nějaká nervozita byla, ale celou dobu jsem si účast ve finále užíval naplno. Finálový večer probíhal 2 a půl hodiny, ale vážně to uteklo strašně rychle a dopadlo to, řekl bych, nejlépe, jak mohlo, byť jsem se neumístil na první příčce, ale ta bedna tam je, a tím pádem druhá zahraniční soutěž. Takže se podívám ještě v lednu do Indonésie na Man of the Year 2016, takže v tomhle je to úplná pecka!

V našem předfinálovém rozhovoru jsi svého favorita neprozradil. Řekneš nám tedy, zdali Tvůj tajný tip vyšel?

Vyšlo to na 100%! Čekal jsem, že to bude Jakub, nebo jako čekal…. Myslel jsem si, že to bude Jakub už od prvního setkání, kdy jsme se viděli na tiskové konferenci 1. června, kde se odtajnila finálová 12ka. Takže to byl určitě můj favorit a během těch 3 měsíců, když jsme se připravovali na finále a vyjížděli jsme společně na různé akce, tak jsme byli spolu na pokoji, takže je to i jeden z nejbližších lidí, co se týče toho finále Muže roku. Obrovsky mu to přeji a myslím si, že i spousta ostatních lidí ho favorizovalo.

Co u vás doma v Poděbradech? Oslovují Tě lidé na ulici více než předtím?

Týden po tom, co jsem vyhrál Sympaťáka, tak se mi ozval Nymburský deník, takže jsem se objevil v regionálním deníku, což byla samo o sobě paráda. Rovnou jsem se domluvil i s paní šéfredaktorkou, že uděláme rozhovor ihned po finále, takže ta se mi ozvala hnedka v pondělí, které následovalo po pátečním finálovém večeru. Co se týče Poděbrad jako takových, tak si myslím, že příjmení „Vurm“ má najednou mnohem dalekosáhlejší dopad než předtím, byť už takhle si myslím, že to příjmení je tam docela profláklé. (smích) A jak jsem již zmínil, tak 26. září budeme mít druhou zastávku v Poděbradech v rámci turné tří měst a já věřím, že to bude obrovský večírek. Přijedou i kluci z TOP 3ky a zkrátka zboříme Poděbrady! (smích)

 Co na Tvůj úspěch řekli Tví rodiče? Hlavně mamka… 🙂

Mamka? Ta je úplně nadšená, ta získávala gratulace místo mě, že ji třeba lidé potkávali na ulicích a říkali: „To je Váš syn, že jo, tak to gratulujeme!“, takže já si myslím, že je hrdá a doufám, že jí v tomhle nějakým způsobem nezklamu. I táta, s kterým se prakticky bavím o auto-moto věcech a sportu, tak tím, že se byl podívat s mamkou na finále, tak vlastně viděl, o co se jedná. A řekl bych, že má o tom jiný obrázek než do té doby. Teď už vidí, co vlastně dělám, a dalo by se říct, že se o to třeba více zajímá.

A co Tví spoluhráči z basketu? Popichují Tě nějakým způsobem?

Upřímně řečeno, tak ještě předtím, než jsem se dozvěděl, že jsem ve finálové 12ce, tak to popichování typu „Aaaa, Muž roku přichází!“ tam bylo mnohem větší. Kdežto teď po tom finále mi spíše střízlivě gratulovali a přišly odpovědi typu, že si vážně mysleli, že na to mám a že je to zas tolik nepřekvapilo a takhle. Já jsem za to hrozně rád, strašně si toho vážím! Samozřejmě si kluci občas udělají nějakou legraci, ale to k tomu patří a sdružuje to ten tým.

Chci se Tě samozřejmě zeptat také na ženský. Ty jsi mi před finále říkal, že jsi sám, tak jak to máš s nimi dnes? Jsi stále nezadaný?

Tak ten status toho „nezadanýho“ je pořád stejný, takže má stále každá šanci. (smích) Ale řekl bych, že ten zájem je větší. Asi jsem pro ně svým způsobem teď zajímavější nebo nevím, jak to nazvat. (smích) Takhle to dneska funguje, když se vám něco podaří… Žádosti o přátelství na FB v průběhu finále i po finále určitě vzrostly, ale když takhle někoho potkám na ulici a ten dotyčný to vyloženě nesleduje, tak prakticky neví, kdo jsem.

Takže kdybych teď o Tebe měla zájem, tak co by na Tebe platilo?

Já pevně doufám, že i když ta dotyčná bude vědět, že jsem se umístil třetí v Muži roku, tak to nebude mít jakýkoliv vliv na jejím chování. Doufám, že to bude kvůli tomu, jaký jsem, a jak jsem již zmiňoval do několika rozhovorů, tak si možná více vážím toho titulu Sympaťák roku než třetího místa, protože tím pádem působím dobře na lidi, a to je ta samotná výhra!

Tebe měly čekat státnice pár dnů po finálovém večeru.. Jak to nakonec se školou dopadlo? 

Škola… No, škola stojí! (smích) Alma mater se mě jen tak nezbaví. (smích) Ty státnice přišly hned v pondělí po finálovém večeru, takže se odkládají na leden, ale i tak jsem zvládl alespoň část, a tou je obhajoba bakalářské práce. Takže doufám, že v lednu budu ten vystudovaný! (smích) Shodou okolností moje pedagogická fakulta a její FB profil zachytili, že jsem se účastnil Muže roku, takže doufám, že to komisi nijak neovlivní v tom konečném rozhodování.

Ale asi bys neměl nic proti, kdyby v komisi seděly samé ženy, ne? (smích) A třeba přimhouřily oko..

Tak to asi každý, že jo! (smích) No… jako asi ne! (smích)

Za celý web HerStyle děkuji Honzovi za skvělý rozhovor a budu se těšit na další spolupráci! 🙂